logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Poškozují analytici úřadu dobré jméno RRTV a ČT?

23. ledna 2018 / Monitor
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala 7.listopadu 2017 České televizi upozornění na porušení zákona. Došlo k němu (podle rady) v Otázkách Václava Moravce (22. 10. od 13 hod na ČT24), kdy tématem diskuse byla problematika přijetí Eura. Do diskuse byli pozváni jako hosté Tomáš Sedláček a Jan Švejnar, dva hosté, kteří na danou problematiku sdílejí totožný názor. Nebyl pozván žádný respondent, který by zastupoval významnou, v odborné i laické veřejnosti i v politické sféře existující názorovou protistranu, čímž došlo (podle rady) k jednostranné prezentaci závažného tématu. Česká televize zaslala radě dopis moderátora Václava Moravce. Jeho plné znění přináší Česká média zde. Vážený pane předsedo, ponejprv se omlouvám, že Vás zatěžuji následujícím podnětem. Kredibilitu Rady pro rozhlasové a televizní (dále jen Rady), respektive vedení Rady a členů Rady považuji za tak zásadní věc, že by neměla být ohrožována ne zcela kvalitní prací Úřadu Rady, konkrétně zaměstnanců analytického odboru. Základní příručky, pojednávající o mediálních analýzách, konstatují, že „výsledky analýzy nemohou záviset na osobách provádějících analýzu, nýbrž na metodách a analyzovaném materiálu“.(1) Je smutné, že Úřad Rady jako zázemí ústředního orgánu státní správy není s to garantovat základní principy, jež si osvojují studenti prvního ročníku bakalářského studia žurnalistiky či mediálních studií, což mohu vzhledem ke své dlouholeté pedagogické praxi na FSV UK konstatovat. Na konkrétním příkladu se nyní pokusím objasnit, jakých manipulativních praktik se dopustil Úřad Rady v případu označeném Sp. zn. RRTV/2017/1039/rud. Jde o kauzu, na níž je možné vhodně demonstrovat, jak mohou být členové Rady uvedeni v omyl, když se nedodržují základní principy analýzy obsahu mediálních sdělení. Píši o situaci, na jejímž konci může být upozornění na porušení zákona. Připomínám, že v Tiskové zprávě z 19. zasedání 2017, konaného dne 7. 11. 2017, se uvádí: „…pořadu Otázky Václava Moravce – 2. část, dne 22. října 2017 od 13:05 hodin na programu ČT24, který měl přinést diskusi k problematice přijetí eura v ČR, a kam byli pozváni jako hosté – odborníci Tomáš Sedláček a Jan Švejnar, oba dlouhodobě propagující přijetí eura, tedy dva hosté, kteří na danou problematiku sdílejí totožný názor, pro jehož prosazování dostali v rámci pořadu značný prostor. Naopak nebyl pozván žádný respondent, který by zastupoval významnou, v odborné i laické veřejnosti i v politické sféře existující názorovou protistranu, čímž došlo k jednostranné prezentaci závažného tématu. Tím došlo k porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb…“ Po seznámení se s citovanou pasáží tiskové zprávy jsem byl zvědav na odůvodnění, jež vychází z práce Úřadu Rady, a které mohlo rozptýlit mé obavy, že jde o omyl. Naopak, zjevně jde o záměrnou manipulaci se ctihodným regulačním orgánem. Nyní se zaměřením na konkrétní lži, které vycházejí z nedodržování bazálních principů analýzy obsahu mediálních sdělení Úřadem Rady, na jehož doporučení členové Rady vydali upozornění na porušení zákona: Lež č. 1: „Otázka přijetí eura (v pořadu – poznámka autora) výrazně dominuje.“ Do předmětného pořadu byli pozváni dva z nejcitovanějších tuzemských ekonomů v zahraničí prof. Jan Švejnar a dr. Tomáš Sedláček, pokud by si tzv. analytik Úřadu Rady dal tu práci a pouze mechanicky změřil stopáž dvou tematických částí, zjistil by, že problematice ekonomických úkolů budoucí vlády a stavu ekonomiky bylo věnováno cca 29:40 minut a problematice eura a eurozóny cca 21:30 minut. Mohu se zeptat, od kdy „dominuje“ třicet minut vysílacího času při komparaci s necelými dvaadvaceti minutami? Nemluvě o tom, že v tematickém bloku, věnovaném problematice eura a eurozóny, byla řeč i o devizových intervencích a krocích ČNB, nutnosti reformy EU a provázanosti tuzemské ekonomiky s ekonomikou Spolkové republiky Německo. Pokud bychom čas těchto dílčích témat odečetli od času vyhrazeného problematice termínu zavedení eura v ČR, rozhodně by šlo o ještě menší díl než „zhruba polovina času“, jak se snaží nalhat Úřad Rady v odůvodnění, které Vám předložil k podpisu. Lež č. 2: „Namísto diskuse došlo ke kumulaci argumentů pro přijetí eura.“ Předmětná lež je podpořena emočně zabarveným odůvodněním, že „moderátor jen nesměle jmenuje některé námitky proti euru…“. Mohu se zeptat, co je to za kritérium obsahové analýzy „nesmělé jmenování“, na jehož základě je Úřadem Rady navrhováno členům Rady, aby vydali upozornění na porušení zákona? Jak je možné odlišit „nesmělé jmenování“ od „smělého jmenování“? Odůvodnění Úřadu Rady, které porušuje základní principy analýzy obsahu mediálních sdělení, zamlčuje repliky, v nichž moderátor předkládá zásadní námitky. Kupříkladu s protiargumentem moderátora o významu kurzu národní měny, tedy české koruny, pro současný silný ekonomický růst prof. Jan Švejnar navíc souhlasil. Jak je možné, že odůvodnění Úřadu Rady nejen tuto, ale i další pasáže nebere v úvahu a namísto toho opět zcela neanalyticky používá expresivní obraty typu: „Pořad tak působí spíše jako agitační školení pro přijetí eura.“? Nemíním zabřednout do pojmového rámce problematiky „agitačního školení“, ale takové školení by – z logiky věci – žádné protiargumenty obsahovat nemělo. Když jsem se letos v září zúčastnil semináře „Mediální reflexe 2017“, organizovaného Radou ve Štiříně, velmi pozorně jsem poslouchal slova Vikki Cook z OFCOMU o kvalitě analýz, na jejichž základě rozhoduje britský regulátor. Škoda, že nedisponujete jako vedení a členové Rady podobným zázemím. Lež č. 3: „Pořad tedy výběrem respondentů je v přímém rozporu s rozvrstvením názorů ve společnosti.“ Nepochybuji o tom, že na rozdíl od analytického odboru Úřadu Rady dobře znáte Akt o přistoupení České republiky k Evropské unii (dále jen Akt),(2) který byl odsouhlasen občany ČR ve všelidovém hlasování, a jenž ČR ratifikovala, proto je právně závazný. Připomínám, že 77,33 % účastníků referenda zmiňovaný Akt podpořilo.(3)  Podle článku 4 předmětného Aktu „každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES“. Danou výjimkou je jen a pouze neplnění tzv. konvergenčních kritérií. Chápu správně, že Úřadem Rady prezentovaný výzkum veřejného mínění je více než všelidové hlasování? Proč Úřad Rady nebere v potaz, že se ČR k přijetí eura zavázala v přístupovém Aktu? Je upozornění Rady o porušení zákona ze dne 7. listopadu 2017 explicitní výzvou, abych jako moderátor média veřejné služby zpochybňoval právní závazky České republiky? Vážený pane předsedo, analýza Úřadu Rady, na jejímž základě jste jako členové regulačního orgánu rozhodovali o návrhu upozornění na porušení zákona, obsahuje i další lži. V podkladu pro jednání Rady se například uvádí: „V tomto směru působí debata jako cílená polemika s výsledkem voleb, což je argument podložený faktem, že první část pořadu OVM tentýž den, jejímiž hosty byly Václav Bělohradský, Magda Vašáryová a Ivan Bartoš, působí rovněž jako polemika s hodnotami vyjádřenými volebními výsledky, tentokrát ne v ekonomické, ale v politické rovině.“ Složení první hodiny Otázek dne 22. října 2017, jak uvádí Úřad Rady, takové nebylo. Hosty první části pořadu byli právní filozof Jiří Přibáň, politolog Lukáš Macek, ústavní právník Jan Kysela. Jak možný výskyt takového množství chyb v podkladech Úřadu Rady, na jejichž základě Rada rozhoduje o porušení zákona? Co to vypovídá o kvalitě analýz Úřadu Rady? Nejde o záměr Úřadu Rady na základě lží poškozovat dobré jméno jakéhokoliv pořadu či vysílatele vydáváním upozornění na porušení zákona? Vážený pane předsedo, berte, prosím, tento dopis jako oficiální podnět k přehodnocení stanoviska Rady ze dne 7. listopadu 2017, jímž jste vydali upozornění na porušení zákona Sp. zn. RRTV/2017/1039/rud. Je mi jasné, že proti upozornění na porušení zákona nemůže Česká televize podat žalobu. To zřejmě umožňuje Úřadu Rady nedodržovat metodickou pečlivost při vzniku analýz obsahu mediálních sdělení, což by u studentů prvních ročníků bakalářského studia žurnalistiky či mediálních studií znamenalo nesložení zkoušky. Mrzí mne, že výše popsaný přístup Úřadu Rady poškozuje nejen dobré jméno členů Rady a České televize, ale rovněž zasahuje do profesní cti a vážnosti mé osoby. Věřím, že mé otázky nezůstanou bez odpovědi. V hluboké úctě PhDr. Václav Moravec Ph.D. moderátor pořadu Otázky V. M. Na vědomí členům Rady (1) Viz např. Schulz, W., a kol., Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004. s. 34. ISBN 80-2460827-8. (2) Viz Akt o podmínkách přistoupení ČR…., Úřední věstník EU, 23. 9. 2003, [vid. 30. 11. 2017]. Dostupné z: <http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:6f201cf4-b6c7-4fdb-b9b5a8c7db057d6b.0012.02/DOC_2&format=PDF>. (3) Viz Referendum o přistoupení ČR k EU, ČSÚ, 14. 6. 2003, [vid. 30. 11. 2017]. Dostupné z: <https://www.volby.cz/pls/ref2003/re13?xjazyk=CZ>. Celý článek

Česká televize vydala Dodatek k Pravidlům předvolebního a volebního vysílání upravující vysílání před druhým kolem prezidentských voleb

16. ledna 2018 / Monitor
Na čtvrtek 25. ledna, v předvečer druhého kola prezidentských voleb, připravuje Česká televize společný duel prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana. Přímým přenosem jej budou od 20 hodin ze studia z Kavčích hor vysílat programy ČT1 a ČT24. Oba kandidáti už svou účast písemně potvrdili. Moderování bylo tradičně nabídnuto Václavu Moravcovi. V době od 22. do 24. ledna poskytne Česká televize na programech ČT1 a ČT2 bezplatný vysílací čas pro spoty kandidátů na funkci prezidenta republiky, kteří postoupili do druhého kola volby. Podmínky a lhůty pro dodání spotů upravuje Dodatek k Procedurálním a technickým podmínkám, který je společně s Dodatkem k Pravidlům předvolebního a volebního vysílání dostupný na webu České televize. Celý článek

Stát má mapu nebezpečných billboardů. Přesto nic nedělá

12. ledna 2018 / Monitor
Ministerstvo vnitra již v roce 2016 zadalo dopravní fakultě ČVUT vypracování studie s názvem Vliv reklamních zařízení na bezpečnost silničního provozu. Studie je konečně hotová a Kverulantovi se podařilo získat její hlavní výstupy: mapu nebezpečných billboardů na dálnicích a mapu nebezpečných billboardů na hlavních tazích v Praze. Nebezpečné billboardy číhají na řidiče všude. Přesto stát proti nebezpečnému reklamnímu smogu dělá jen velmi málo. I díky Kverulantovi již  mělo od dálnic a silnic první třídy do loňského 1. září zmizet více než  3 000 nejnebezpečnějších billboardů. Více než čtyři měsíce po zákazu jich zmizelo jen pár desítek. Likvidace billboardů podél českých dálnic je blamáží ministerstva dopravy. A situace ve velkých městech není řešena vůbec. Kverulant.org se zabývá bojem proti billboardům již mnoho let a znovu vyzývá státní správu k nápravě neutěšeného stavu. Celý článek

2017 jako rok digitální?

28. prosince 2017 / Zdeněk Duspiva
Ano končící rok 2017 lze označit jako mediálně-digitální, ale jen trochu… Televize V případě druhé vlny televizní digitalizace se sice podařilo nastavit základní pravidla a postupy, ale klíčové kroky nabraly od počátku časové a věcné zpoždění a zásadní rozhodnutí kolem financování nejsou dořešené… Proces tak dál pokračuje se strategickou nejistotou a za podpory primárně komerčně přímo zainteresovaných subjektů a s nimi různě spojenými médii a agenturami. Provozovatelé vysílání jsou do procesu tak trochu vtaženi „z donucení“ a pod hrozbami omezení dosavadních možností. Diváci jsou v mnoha případech spíše zmateni a jejich zájmy a preference roztříštěny, asi tak, jak je tomu i v dalších oblastech současného dění i stavu a vývoji mediální krajiny. Přechod na nový standard pozemního digitálního TV vysílání DVB-T2 se letos rozběhl v tzv. „řádném“ režimu. Byla přijata a upravena legislativa, urychlená (využitá) i díky politické podpoře „levného telefonování“. Nový zákon platí od 2. září 2017 a mj. umožňuje vznik přechodových sítí DVB-T2. Na MPO, které stejně jako ostatní resorty čeká zásadní personální přeměna, se připravuje Technický plán přechodu na DVB-T2, který by měl být dokončen do léta 2018. V současnosti je již k dispozici signál v rámci přechodných sítí v některých případech až pro 97% obyvatel ČR. Zásadní materiál ke správě kmitočtového spektra, který ČTÚ předložil pro projednání na vládě již na konci letošních prázdnin, vláda již projednat nestihla (nebo už ani nechtěla) a tak jeden z klíčových dokumentů čeká na příští rok i na novou vládu. Do konce přechodu tak zbývá hodně práce, informační kampaň, kmitočtové přesuny, ale i mnoho času (do roku 2021). Rádio Podmínky pro další rozvoj digitálního rozhlasového vysílání minulá vláda i přes mediálně „optimistické“ prohlášení k dříve přijaté vládní koncepci v realitě silně omezila a pro komerční rádia formálně téměř znemožnila. Zkomplikovala i aktivitu veřejnoprávního rozhlasu, kterou ale nezastavila. Pravidla a předvídatelnost prostředí pro již fungující digitální technologii tak zůstaly na půl cesty a většinu zásadních otázek, resp. odpovědí na ně, vláda viditelně alibisticky odložila. Digitální rozhlas tak pokračuje poněkud dvourychlostně, když ale „komerční digitálně – rozhlasový pruh“ už delší dobu téměř stojí… zatímco Český rozhlas, i přes nepochybné  komplikace v podobě neúplné vládní strategie z předchozího roku, spustil digitální vysílání v systému DAB pro další posluchače - na sklonku roku již pro 40 % populace.  Podmínky bohužel blokují možnost dalšího programového rozvoje. Letošní rok ale přinesl pokrok i v zahraničí, i když třeba norský projekt je teritoriálně poněkud vzdálen, ale i přes dílčí odpor a antikampaň dospěl do většinového konce analogové éry a dokonce plně podle plánu! Digitální agenda „Digitalizace státu nebude v rukou právníků, kteří chtějí zakonzervovat starý stav legislativy.“ Nová vláda, jmenovaná prezidentem, má ve svém programu projekt Digitální Česko (Strategie se stejným názvem běží již několik let). Základním bodem má být úplné pokrytí země vysokorychlostním internetem nebo i tzv. „právo na internet“. Vláda plánuje zřídit pozici centrální IT autority, která by vytvářela standardy a koordinovala jednotlivé aktivity (P.S. v současnosti např. málo viditelný „digitální koordinátor“ s minimálními pravomocemi a podporou).  V prvních 100 dnech chce vláda vytvořit akční plán s termíny, kdy budou které agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do Digitálního Česka. K mediální oblasti byly v programu prezentovány základní premisy k podpoře nezávislosti veřejnoprávních médií a k autorskému právu, k digitalizaci vysílání jasnější teze chybí. Jak to bude po letech stagnace e-governmentu ve skutečnosti se uvidí mnohem později, zatím jde o vládu a její důvěru jako takovou. Končí tedy další rok, který byl sice ve znamení digitalizace médií, ale už v jiném rozsahu a bez jasného a reálného dořešení běžících procesů.   Celý článek

Vysílání Českého rozhlasu k prezidentským volbám

21. prosince 2017 / Monitor
Předvolební vysílání Českého rozhlasu vstoupí do finální fáze od 27. prosince na stanici ČRo Plus pořadem „Duel prezidentských kandidátů“. V období od 2. do 11. ledna představí Radiožurnál jednotlivé prezidentské kandidáty v pořadu „Hledá se prezident“ a 12. ledna vyvrcholí speciální vysílání jejich společnou debatou. ČRo Plus odvysílá v období od 27. do 30. prosince čtyři duely kandidátů na post prezidenta České republiky. Živé vysílání se uskuteční každý den od 11:30 do 12:00, reprízy jednotlivých duelů budou ten samý den na Radiožurnálu místo pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Ve středu 27. 12. se v duelu potkají Pavel Fischer a Petr Hannig, ve čtvrtek 28. 12. Michal Horáček a Jiří Hynek, v pátek 29. 12. Jiří Drahoš a Mirek Topolánek. Předposlední den letošního roku 30. 12. bude duel patřit prezidentským kandidátům Marku Hilšerovi a Vratislavu Kulhánkovi. Ve všedních dnech od 2. do 11. ledna bude na Radiožurnál speciál „Hledá se prezident.“ „Ve výše zmíněném období strávíme vždy jeden den s prezidentským kandidátem, zaznamenáme jeho poslední debaty s voliči, porady volebních štábů i hlavní myšlenky možného příštího prezidenta. Každý den s kandidátem vyvrcholí rozhovorem v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu,“ uvedl ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný. Předvolební vysílaní Radiožurnálu a ČRo Plus vyvrcholí 12. ledna společnou debatou osmi prezidentských kandidátů. Živý přenos z největšího studia Českého rozhlasu S1 začíná od 12:30 a končí v 13:59, tedy minutu před otevřením volebních místností. Současný prezident České republiky Miloš Zeman účast ve společné debatě odmítl, stejně jako ve speciálním pořadu „Hledá se prezident“. Český rozhlas poskytne všem kandidátům v prvním kole přímé volby prezidenta také prostor pro odvysílání volebních spotů. Veškeré informace naleznete zde. Hledá se prezident - pořadí kandidátů:  
  1. 1. Michal Horáček
  2. 1. Mirek Topolánek
  3. 1. Jiří Drahoš
  4. 1. Vratislav Kulhánek
  5. 1. Marek Hilšer
  6. 1. Jiří Hynek
  7. 1. Pavel Fischer
  8. 1. Petr Hannig
  Celý článek

Janek Kroupa vzkazuje generálnímu řediteli přes média

15. prosince 2017 / Jan Mrzena
Místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek se na zasedání v Českých Budějovicích dotázal generálního ředitele René Zavorala k práci investigativního publicisty Janka Kroupy na kauze obhospodařování pozemků, které nemají konkrétní vlastníky. V reportážích se řešilo, že takové pozemky obdělávají podniky skupiny Agrofert, a ještě na takový způsob hospodaření pobírají dotace. „Cítím v tom jistou účelovost ve dvou záležitostech,“ pokračoval Tomáš Kňourek, „Za prvé tento text vyšel ve stejný čas, kdy budoucí pan premiér šel za prezidentem republiky, aby mu představit budoucí členy vlády. To by možná nebylo tak strašné, ale ta druhá věc je horší. Jde o to, jak je ten text postaven. Ten text převzala v podstatě ČTK, ale ta si ho doplnila o názory dalších aktérů kauzy, jako je třeba Agrární komora. V textu Janka Kroupy tyto názory nejsou. Hovoří pouze o jednom aktérovi problematiky v hospodaření na pozemcích s neurčeným majitelem a tak dále.“ Vítězslav Jandák svého kolegu podpořil, „Kauza je trošku složitější. Protože tento problém, který se týká více než 300 tisíc hektarů, je problémem, který by měl být ošetřen legislativně. A to přiznal i ministr zemědělství.“ Generální ředitel René Zavoral reagoval, „S ředitelem zpravodajství jsem na to téma mluvil velmi bouřlivě. Já nesouhlasím s tím, jak ta kauza byla pojata ve vysílání Českého rozhlasu. Už proto, že je to problém obecný, systémový a je mi bylo trochu stydno, když jsem viděl, jak to téma pojala zcela profesionálně ČTK. Konstatovala, že je to problém, který se týká stovek družstev, které hospodaří v České republice.“ Poté René Zavoral popsal, „U nás byla ta kauza odvozená od Agrofertu. Proto jsem ji označil za nesprávně uchopenou, účelovou. V tomto duchu si hodlám udělat nějakou vnitřní analýzu a pak chci mluvit s panem ředitelem Pokorným a zejména s autorem těch reportáží panem redaktorem Kroupou. Budeme řešit, do jaké míry jsme tady dodrželi všechny principy, které by médium veřejné služby mělo naplňovat. Za sebe říkám, nejsem s touto prací spokojen. Pan ředitel zpravodajství Pokorný o tom ví, protože jsem s ním měl velmi bouřlivý rozhovor na toto téma. A nepřesvědčil mě ani on ani pan Kroupa svými argumenty, že ta kauza není jen nějakou účelovou záležitostí v jakémsi antibabišovském tažení.“ Radě pak navrhl, „Pojďme se k tomu vrátit za měsíc a já vám sdělím, jak jsem k celé záležitosti přistoupil. A budu to chtít rozseknout.“ Radní s návrhem souhlasili. To vše padlo na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu. Mezitím na sebe nenechala dlouho čekat reakce Janka Kroupy. Jeho názor zazněl v médiích. A právě mediální cestou vyzval generálního ředitele na souboj. „Já se Babiše nebojím, nebojím se ani generálního ředitele Českého rozhlasu, načasování kauzy pozemků Agrofertu v rozhlase tak vyšlo, nebudu se řídit tím, kdy se vydání naší reportáže někomu hodí, nebo nehodí. Snaha ovládnout veřejnoprávní média je zjevná, SPD, ANO a KSČM mohou prohlasovat cokoliv,“ řekl Janek Kroupa v rozhovoru pro DVTV. Současně čeká od René Zavorala doložení svého pochybení nebo omluvu. Pokud si vedení Českého rozhlasu myslí, že je třeba být opatrnější při zveřejňování podobných zpráv, tak je to podle Kroupy blbost. Pokud se generálnímu řediteli nelíbí, jak Kroupa pracuje, může ho vyhodit. Některé další zdroje informovaly o neveřejné petici podepisované na podporu Janka Kroupy, která je adresovaná právě René Zavoralovi. Podle všech očekávání se tedy problém vyhrotil. V Českých Budějovicích padala silná slova, která se nesla éterem po Vltavě až do Prahy. Vlastně ani nepřekvapila tím co způsobila. Veřejné projednávání práce novinářů veřejnoprávních médií je citlivá věc. Zvlášť tehdy, pokud se dotýká nejvyšších ústavních činitelů a zvlášť tehdy, pokud téma řeší místopředseda rady. Ani silná slova generálních ředitelů nebývají úplně šťastná. Bývají v té chvíli podbarvena emocí, namísto nadhledu, který pro celkové posouzení práce novináře potřebují. Ale nakonec je dobře, že tato kauza je. Sice je naprosto neúnosné, aby si vyměňoval redaktor své názory se svým generálním ředitelem přes média. Ale vzhledem k principu, o který vlastně jde, je dobře, že ji lidé od médií mohou sledovat. Na pokračování se můžeme těšit už příští týden. Rada Českého rozhlasu má totiž poslední letošní zasedání a asi nikdo nezapomněl na slib René Zavorala, že právě v ten den radním sdělí jak celou věc „rozsekl“.   Celý článek

Radní Tomáš Kňourek řešil práci Janka Kroupy

10. prosince 2017 / Jan Mrzena
Ještě jedna kauza zazněla na zasedání Rady Českého rozhlasu v Českých Budějovicích. Otevřel ji místopředseda rady Tomáš Kňourek. Vzhledem k tomu, že kauza v sobě skrývá obecnější novinářský problém, stojí za to si diskusi radních s generálním ředitelem René Zavoralem připomenout. Zajímavý je i fakt, že hned pár dní po této diskusi začal Tomáš Kňourek publikovat v Parlamentních listech své pravděpodobně do budoucna pravidelné glosy o práci médií. Hned v prvním článku věnoval část právě diskusi na Radě Českého rozhlasu, kterou sám otevřel. Možná na půdě rady neměl dost prostoru, možná jen potřeboval své jednání dovysvětlit.  Ale pojďme k věci. „Chtě bych se zeptat na jednu věc, která rezonuje v médiích,“ uvedl svůj dotaz k práci publicisty Janka Kroupy na kauze obhospodařování pozemků, které nemají konkrétní vlastníky, Tomáš Kňourek. V reportážích se dále řešilo, že takové pozemky obdělávají podniky skupiny Agrofert, a ještě na takový způsob hospodaření pobírají dotace. „Cítím v tom jistou účelovost ve dvou záležitostech,“ pokračoval Tomáš Kňourek, „Za prvé tento text vyšel ve stejný čas, kdy budoucí pan premiér šel za prezidentem republiky, aby mu představit budoucí členy vlády. To by možná nebylo tak strašné, ale ta druhá věc je horší. Jde o to, jak je ten text postaven. Ten text převzala v podstatě ČTK, ale ta si ho doplnila o názory dalších aktérů kauzy, jako je třeba Agrární komora. V textu Janka Kroupy tyto názory nejsou. Hovoří pouze o jednom aktérovi problematiky v hospodaření na pozemcích s neurčeným majitelem a tak dále. Na mě to dělá dojem, že tento článek je účelový, protože hovoří pouze o Agrofertu, nikoliv o desítkách či stovkách jiných firem, které tento problém mají také.“ Poté se obrátil na generálního ředitele, „Chtěl jsem se zeptat vedení Českého rozhlasu, jaký je jejich názor na tento text.“ Vítězslav Jandák svého kolegu podpořil, „Ona ta kauza je trošku složitější. Protože tento problém, který se týká více než 300 tisíc hektarů, je problémem, který by měl být ošetřen legislativně. A to přiznal i ministr zemědělství. Sedlák se těžko dívá, když je půda neobdělaná. A tady by se neobdělávaly stovky tisíc hektarů. A není to chyba těch, kteří půdu obhospodařují, ale legislativců. Ten problém je daleko složitější, než jak byl prezentován v éteru.“ Generální ředitel René Zavoral zaujal racionální a jednoznačné stanovisko, „S ředitelem zpravodajství jsem na to téma mluvil velmi bouřlivě. Já nesouhlasím s tím, jak ta kauza byla pojata ve vysílání Českého rozhlasu. Už proto, že je to problém obecný, systémový a je mi bylo trochu stydno, když jsem viděl, jak to téma pojala zcela profesionálně ČTK. Konstatovala, že je to problém, který se týká stovek družstev, které hospodaří v České republice.“ Poté René Zavoral popsal, „U nás byla ta kauza odvozená od Agrofertu. Proto jsem ji označil za nesprávně uchopenou, účelovou. V tomto duchu si hodlám udělat nějakou vnitřní analýzu a pak chci mluvit s panem ředitelem Pokorným a zejména s autorem těch reportáží panem redaktorem Kroupou. Budeme řešit, do jaké míry jsme tady dodrželi všechny principy, které by médium veřejné služby mělo naplňovat. Za sebe říkám, nejsem s touto prací spokojen. Opravdu považuji kauzu za špatně uchopenou a nelíbí se mi její načasování. Já v tomto duchu jistá podezření mám. Pan ředitel zpravodajství Pokorný o tom ví, protože jsem s ním měl velmi bouřlivý rozhovor na toto téma. A nepřesvědčil mě ani on ani pan Kroupa svými argumenty, že ta kauza není jen nějakou účelovou záležitostí v jakémsi antibabišovském tažení.“ Radě pak navrhl, „Pojďme se k tomu vrátit za měsíc a já vám sdělím, jak jsem k celé záležitosti přistoupil. A budu to chtít rozseknout.“ Radní s návrhem souhlasili.   Celý článek

Česká televize vydává Pravidla předvolebního a volebního vysílání k volbě prezidenta republiky

29. listopadu 2017 / Monitor
Stejně jako před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydává Česká televize v souvislosti s lednovou volbou prezidenta republiky Pravidla předvolebního a volebního vysílání. Ta, společně s procedurálními a technickými podmínkami pro spoty, nabývají účinnosti ve středu 29. listopadu. K dispozici jsou na webových stránkách ČT. Prezidentským volbám se bude Česká televize věnovat napříč zpravodajskými pořady. Pořad Události, komentáře bude hostit tři předvolební debaty, vždy se třemi prezidentskými kandidáty. Rozhovory se všemi kandidáty odvysílá od 7. prosince rovněž pořad Interview a volbám se budou věnovat také pořad Politické spektrum a hlavní zpravodajská relace České televize, Události. Ty do svého vysílání zařadí rubriku „Den s kandidátem na prezidenta“, kterou doplní živě vysílaný rozhovor. V době od 11. do 21. prosince tak bude každý den věnovaný jednomu z kandidátů na prezidenta republiky. Předvolební vysílání před prvním kolem volby uzavře ve čtvrtek 11. ledna prezidentská debata, do které budou pozváni všichni kandidáti na prezidenta republiky. O výsledcích prvního kola volby bude Česká televize tradičně informovat v obsáhlém Volebním studiu, a to v sobotu 13. ledna. Studio začne ve 13:30, tedy půl hodiny před uzavřením volebních místností a skončí ve 22 hodin. Česká televize bude pro potřeby vysílání předvolebních debat kandidátů na prezidenta republiky realizovat tzv. celostátní předvolební trackingový výzkum, a to ve spolupráci se společnostmi Median a Kantar TNS CZ. Česká televize též vydává Procedurální a technické podmínky pro využití zákonem vyhrazeného bezplatně poskytnutého vysílacího času pro kandidáty na funkci prezidenta republiky. Volební spoty jednotlivých kandidátů bude Česká televize vysílat na programech ČT1 a  ČT2 v období od 2. ledna 2018. Spoty budou přijímány v délce 30s nebo 60s. Podrobné specifikace pro výrobu spotů budou zveřejněny na internetu ČT. Celý článek

Zakázaná reklama na hazard na ČT1

24. listopadu 2017 / Monitor
Česká televize již od roku 2011 soustavně porušuje zákon, který reguluje vysílání reklamy. Televize na programu ČT1 tento zákaz obchází a označuje reklamu za sponzorování vysílání, které zákon dovoluje.  Nejenže jsou tak řádní plátci koncesionářského poplatku obtěžováni reklamou, ale především miliony diváků mohou každý den sledovat, jak velká a důležitá veřejnoprávní instituce explicitně porušuje zákon. Proto je Kverulantovým cílem přimět ČT k zastavení vysílání nepovolených reklam. Kverulant už v této věci podal množství podání a dnes podal další na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Kverulantovi vadí skutečnost, že ČT1 nedávno odvysílala po osmé hodině před hlavním večerním programem reklamu na hazard v online casinu SYNOTtip. Celý článek

Kdy a kdo nakonec koupí Novu?

23. listopadu 2017 / Jan Mrzena
O prodeji společnosti Central European Media Enterprises (CME) se spekuluje zhruba půl roku. Společnost v České republice provozuje skupinu Nova, vysílá také na Slovensku, v Bulharsku a Rumunsku, tedy pro území s více jak 40 miliony obyvatel. Z dostupných informací vyplývá, že impuls k transakci vychází z České republiky, z celého impéria se tak bojuje především o Novu. Prodávat chtějí i vlastníci CME. Otázkou je kdy a za kolik. Spekulovat se evidentně bude do poslední chvíle hlavně o tom, kdo společnost ovládne. Skupina údajně prošla procesem kompletního prověření před převzetím (due diligence). Letos oddělila hospodaření televizních stanic v Chorvatsku a Slovinsku, jejichž prodej je samostatnou kapitolou (je o několik kroků dál). Skupina pracovala na stabilizaci hospodaření. Ekonomika v černých číslech je však vykoupena drastickými úsporami v investicích do programu i technologického rozvoje. I tak se celkové výnosy CME v letošním roce zvyšují (za tři čtvrtletí na 378,1 mil. USD oproti loňským 356,1 mil. USD). Tahounem je trvale Nova, letos ovšem rychle rostou i příjmy v Rumunsku a na Slovensku. Do mlýnice spekulací přispěla včera agentura Reuters. Podle ní se chystají do CME vstoupit čínská energetická a investiční skupina CEFC a česko-slovenská finanční skupina Penta Investment. Ty údajně chtějí koupit od americké mediální firmy Time Warner její podíl v CME (46,5%). Reuters o chystané transakci informovala s odvoláním na tři informované zdroje. Podle jednoho z nich by hodnota dohody měla činit 500 milionů eur (10,8 miliardy Kč). Otázkou zůstává, o čem a proč zmíněné tři zdroje chtěly informovat. Před dvěma týdny přinesl oborový web Ecofin informaci o rozhodnutí čínské Komise pro národní rozvoj a reformy, které spočívá v omezení „iracionálních“ investic do zahraničních projektů. Informaci původně zveřejnil deník China Daily s odvoláním na zdroj právě ze zmíněné komise. Ta je v podstatě vrchním regulátorem, který má na starosti makroekonomický rozvoj země a je tak přímým následovníkem čínské Státní plánovací komise. Došlo k rozšíření seznamu „citlivých“ typů investic. Čína se vedle tlaku na zvýšení efektivity svých zahraničních operací snaží vyhnout riziku korupce a praní špinavých peněz. O pevnějším státním stisku na finančních tocích se mluví zhruba od srpna, kdy Mezinárodní měnový fond (MMF) popsal úvěry poháněnou čínskou ekonomiku jako nebezpečně nestabilní a Peking zareagoval. CEFC tak už nebude patrně investovat v Evropě do fotbalových klubů, kasin ani filmových studií, nově ani do zbrojařství nebo médií. O Pentě, se jako o potenciálním zájemci o spoluvlastnictví TV Nova spekuluje od začátku. Postoj Penty k informacím Reuters celkem výmluvně okomentoval pro ČTK mluvčí Penty Ivo Mravinac - "Spekulace nekomentujeme". Penta Investments je především investiční společnost. Jejím zájmem je zisk, který vyplyne z následného prodej akvizic, které předtím koupila. V Evropě se o výhodnosti investice do televizí mluví tehdy, pokud se cena pohybuje do sedminásobku nezdaněného ročního zisku. Penta mimo jiné působí v tištěných a internetových médiích v Česku a na Slovensku. Vlastní i druhé největší české vydavatelství Vltava Labe Media. O koupi CME má zájem více zdejších silných investorů. Tak například skupina PPF nebo J&T (jejíž 50% podíl ovšem získá právě zmiňovaná CEFC) nebo některá ze společností blízkých mediální divizi Agrofertu. Transakce se bude připravovat ještě dlouho. Motivem zájmu o zdejší komerční jedničku je spíše mít funkční informační zdroj než mít prvoplánově dobrou investici. Pro diváka tanečky okolo vlastnických změn znamenají především dlouhodobé omezení investic do kvality a pestrosti programu. Kolik jich nakonec zůstane u kolotoče repríz a zastaralých formátů typu Tvoje tvář má známý hlas je otázkou. CME vysílá na celkem 27 televizních kanálech - v Bulharsku (bTV, bTV Cinema, bTV Comedy, bTV Action, bTV Lady a Ring), v České republice (Nova, Nova 2, Nova Cinema, Nova Sport 1, Nova Sport 2, Nova International, Nova Action a Nova Gold), v Rumunsku (PRO TV, PRO TV International, Acasa, Acasa Gold, PRO Cinema, Sport.ro, MTV Romania, PRO TV Chisinau a PRO 2 MOLDOVA) a na Slovensku (TV Markíza, Markíza International, Doma a Dajto). Akcie CME jsou obchodovány na burze v New Yorku (NASDAQ) a na Burze cenných papír Praha pod burzovním symbolem CETV. Celý článek